Onemocnění jater u psů

Onemocnění jater u psů je jednou z nejčastěji diagnostikovaných diagnóz ve veterinární praxi. Ze všech případů léčby tvoří více než 5 %. Vedle vrozených vad se jedná nejčastěji o onemocnění zánětlivá, bez zánětu, nádorová a onemocnění způsobená vaskulárními anomáliemi (pyleflebitida, trombóza portální žíly, apod.). Některá onemocnění jater jsou určena geneticky a jsou charakteristická pro konkrétní plemeno psa.


Jaké jsou příčiny onemocnění jater u psů?

Důvodů onemocnění je celá řada. Vedle bakterií, virů a parazitů či onemocnění jiných orgánů mohou játra zatěžovat např. léky proti parazitům (proti vlasovcům, blechám apod.), očkování, mykotoxiny v obilí, náhodně konzumované těžké kovy, pesticidy či herbicidy a dokonce i čipování nebo látky zpomalující hoření obsažené v nábytku a kobercích.

Nemalý vliv mají také faktory jako je pohlaví (feny jsou ohroženy jaternímu problémy více než psi), rasa (např. kokršpaněl nebo jorkšíři trpí jaterními problémy častěji) či věk (psi starší deseti let jsou náchylnější k jaterním nádorům více než mladší psi). Na stavu jater se umí podepsat také obezita, nekvalitní strava a konzumace nekvalitních bílkovin v potravě.


Druhy onemocnění

Primární onemocnění jater, způsobená přímými mechanickými nebo toxickými účinky na játra, zahrnují infekční hepatitidu, kterou v případě psů vyvolávají dva kmeny virů (adenovirů rodu Mastadenovirus). Toto onemocnění postihuje psy všech plemen a věku, nejčastěji je ale diagnostikováno u štěňat ve věku 2-6 měsíců. K infekci dochází přímým či nepřímým kontaktem nebo při konzumaci kontaminovaného masa nebo vody. Příčinou hepatitidy mohou být rovněž patogenní houby, paraziti, bakterie Leptospira a mykobakterie (Mycobacterium tuberculosis).

Sekundární onemocnění jater jsou způsobena řadou různých faktorů, mezi něž patří onemocnění trávicího traktu (pankreatitida, gastroenterokolitida), srdeční selhání a patologický stav cév, endokrinní onemocnění, léčba léky (hormonální terapie), kontakt s jedovatými látkami či jejich požití apod.


Jak onemocnění jater u psa rozpoznat?

Játra psa stejně jako ta lidská mají obrovskou funkční rezervu. Ke klinickým projevům jaterních onemocnění tak často dochází až ve chvíli, kdy jsou játra postižena z 80 % a nemoc je v pokročilé fázi. Příznaky jaterních onemocnění psů jsou navíc často mírné a lze je připisovat několika různým onemocněním.

Při vážnější disfunkci jater může mít Váš pejsek problémy s trávením (zácpa, průjem, plynatost), častějším močením, nechutenstvím a s ním spojené hubnutí, apatii, únavu, zvýšenou teplotu, žíznivost. Indikací je rovněž změna barvy stolice (nápadně světlá stolice) a moči (tmavá moč), oční onemocnění (výtok z očí, onemocnění sítnice nebo rohovky, slepota). Častá je rovněž dušnost, křeče a zvětšené lymfatické uzliny.

Pokud nemoc trvá delší dobu, dochází k vyhublosti a hromadění tekutiny v břišní dutině (ascites). Pozorujeme zhoršení kvality srsti a narušení koordinace pohybů spojené se změnou chování.

V případě, že psímu pacientovi selhají jaterní funkce, dochází ke změnám fungování organismu. Přestává pracovat metabolismus a s ním spojené hormonální pochody. Poté selhávají ledviny a dochází k poruchám srážlivosti krve. Po delší době může nastat poškození mozku, které může končit i smrtí.


Jak se jaterní onemocnění diagnostikují?

Pokud u svého psa pozorujete některý z výše uvedených příznaků, rozhodně bude na místě zavést jej k veterináři. Ten vedle vizuální kontroly a klinického vyšetření pravděpodobně využije i zobrazovací metody, jako je rentgen pro stanovení velikosti a tvaru jater či sonografické vyšetření, které odhalí vnitřní strukturu jater a jejich krevní zásobení. Velmi důležité je také vyšetření krve (hematologické a biochemické). Provádějí se i serologické testy, pokud je podezření na infekční původ onemocnění. V případě potřeby se může lékař rozhodnout pro endoskopické vyšetření, diagnostickou laparotomii, angiografii (vyšetření krevních cév), koprogram (rozbor stolice) či cytologickou analýzu tekutin v ascitech. Mnohdy je nutné provést i biopsii jater.

Tyto diagnostické metody umožňují vidět změny, určit příčinu nemoci, stanovit přesnou diagnózu a vyloučit další nemoci s podobnými příznaky. Mnoho metod navíc umožňuje sledovat účinnost léčby a případně ji rychle korigovat.


Metody léčby onemocnění jater u psů

Léčba je primárně zaměřena na odstranění příčin a podporu těla psa po dobu potřebnou k obnově jaterní tkáně. Jde tedy buď o eliminaci patogenních činitelů (viry, bakterie, houby), nebo o snížení nárazu a zastavení toku toxických látek, uzavření symptomů onemocnění či léčbu souběžných patologií. Výzkumy ukazují, že pokud jsou příčiny nemoci odstraněny, játra se zotaví do 10-15 dnů. Na obnovu funkce jater je pak možné využít vedle lékové terapie i jaterní dietu a fytoterapii.  
 

Následná péče

Ačkoliv je pes laickým okem po nemoci zdráv, je zapotřebí dlouhodobá péče. Po uzdravení pacienta doporučujeme pravidelně navštěvovat Vašeho veterináře, který mu udělá odběry krve a jaterní testy. Po závažnějších onemocněních by měli tito psi doživotně držet jaterní dietu a pravidelně užívat bylinky nebo doplňkové krmivo (doplňky stravy), které poškozená játra regenerují.
 

DOPORUČUJEME

Velmi pozitivní vliv na zdravotní stav jater má ostropestřec mariánský, obsažený v bylinné pastě GOLIVER. Tato pasta nabízí 100% komplex látek obsažených v semenech ostropestřce – vedle silymarinového komplexu pasta obsahuje desítky dalších látek, které v organismu působí synergicky: její působení je komplexní, jednotlivé látky se navzájem podporují a zvyšují celkovou efektivitu působení pasty. Pro větší účinnost je do pasty přidávána kurkuma, která působí blahodárně na játra, zažívání, podporuje imunitní systém a pomáhá tlumit záněty. Stejně jako ostropestřec je velmi silným antioxidantem.

Výhodou bylinné pasty je, že díky speciálnímu mechanickému způsobu zpracování zachovává až 100 % účinných látek obsažených v semenech. Zpracování probíhá za nízkých teplot (do 40 °C, RAW), takže nedochází k degradaci účinných látek citlivých na teplo (např. vitamíny a enzymy). Protože rozdrcená semena po zpracování rychle oxidují (žluknou), jsou v tomto případě konzervována směsí ostropestřecového a lososového oleje. Tyto oleje nejenže násobí účinky bylinné pasty, ale také pejskům velice chutnají. Navíc je tímto způsobem zajištěna maximálně přirozená vstřebatelnost všech účinných látek.

Podávání ostropestřecové pasty, která obsahuje sylimarin, by mělo být samozřejmostí při léčbě antibiotiky, antimykotiky a dalšími léky, které zatěžují játra Vašeho pejska. Je také vhodná jako doplňková terapie u dalších onemocnění, jako např. leishmaniáza, erlichióza, kandidózy, zatěžujících játra.

Ostropestřecová kúra je vhodná i jako prevence pro zcela zdravé psy, ideální jsou dvě kúry v trvání 30-60 dní za rok, a to dlouhodobě. Tím zajistíte průběžnou detoxikaci organismu. Doporučené dávkování je 1 zarovnaná čajová lžička (5 g) na 10 kg hmotnosti 2x denně na lačno.